Novinky

Článek ze série nazvané ,,Ptáme se lékařů Sanatoria SANUS", který vyšel v Hradeckém deníku, se zabývá celkovou anestezií a jejím monitorováním. Autorem článku je MUDr. David Cichý, primář ARO.

S anestezií má dnes zkušenost mnoho lidí, ať už se jedná o léčebné nebo diagnostické zákroky. Ne každý již ví, jakým způsobem se zajišťuje sledování hloubky celkové anestezie. To je důležité pro přizpůsobování anestezie aktuálnímu stavu nemocného a potřebám výkonu. 

Základem monitorace během anestezie je přímé sledování nemocného a monitorace pomocí přístrojů. Celková anestezie se dnes navozuje kombinací léků ze skupiny anestetik (zajišťující útlum vědomí), analgetik (ovlivňujících vnímání bolesti) a svalových relaxancií (sloužících k uvolnění svalů). Klinické (přímé) sledování nemocného je nejdůležitější. Spočívá ve sledování parametrů krevního oběhu, dýchání, centrální nervové soustavy a reakcí vegetativního systému. Moderní přístrojové vybavení nám umožňuje sledovat jak stupeň útlumu vědomí, tak i velikost ovlivnění vnímání bolesti a parametry svalového uvolnění.

Stupeň útlumu vědomí, tj. snížení bdělosti, posuzujeme podle počítačového zpracování EEG s následnou úpravou zjištěných změn různými postupy do jediného čísla v lineárním intervalu 0-100. Hodnota 0 na této stupnici představuje izoelektrickou linii EEG čili hluboké bezvědomí, kdežto při hodnotě 100 je pacient naopak plně při vědomí.

Svalová relaxace umožňuje vytvořit chirurgovi optimální podmínky k přístupu do velkých  tělesných dutin. Vyvolává se podáním svalových relaxancií, které cíleně ovlivňují přenos nervového vzruchu na nervosvalové ploténce. Při celkové anestezii nám to také umožňuje snížit dávky anestetik, a to zřetelně zlepšuje jejich toleranci. Podání relaxancií však vždy znamená zajistit průchodnost dýchacích cest a umělou plicní ventilaci. Velikost svalového uvolnění a po operaci pak její odeznění, které je nutné, aby byl pacient schopen sám udržet průchodné dýchací cesty a dostatečně spontánně ventilovat, se posuzuje podle klinických známek a přesněji podle přístroje zvaného relaxometr. Relaxometrie dokáže spolehlivě hodnotit úroveň svalové relaxace a hlavně vyloučit nežádoucí přetrvávání svalové relaxace po operaci. Jejím základem je sledování svalové odpovědi na elektrickou simulaci některého motorického nervu. Velikost této odpovědi se pak hodnotí různými metodami, nejčastěji akcelerometrií, jejímž principem je měření napětí, které vzniká deformací piezoelektrického krystalu vyvolanou pohybem.

Nepostradatelnou složkou anestezie je utlumení vnímání bolestivých podnětů. Adekvátnost útlumu bolesti hodnotíme klinicky jen nepřímo podle vegetativních projevů včetně slzení či pocení. Přesnější hodnocení nám nabízí metody, jako jsou analýza variability srdeční frevence nebo změny prokrvení kůže a svalů způsobené aktivací sympatického nervového systému a zjišťované pletyzmograficky.

K dokonalému posouzení adekvátnosti celkové anestezie je nezbytné využívat  a zpracovat množství informací získaných z analýz mnoha parametrů. Stále ovšem platí, že nejspolehlivěji monitoruje anestezii erudovaný a soustředěný anesteziolog, který musí hlavně neustále klinicky kontrolovat stav pacienta, ale i všechny přístroje a monitory.

Autor: MUDr. David Cichý, primář ARO