menu
menu
Centra asistované reprodukce SANUS Hradec Králové SANUS Pardubice SANUS Jihlava
Plastická chirurgie Péče o zdraví - hradí pojišťovna Péče o krásu - hradí pacient
Gynekologie Prenatální diagnostika
Lékařská genetika Urologie Ortopedie RTG Rehabilitace
Ordinační doba Kariéra Restaurace Blog

Nevíte si rady? Kontaktujte nás
prostřednictvím našeho formuláře zde.

Léčba neplodnosti

Poskytujeme komplexní pomoc při početí dítěte. Používáme nejmodernější metody a přístroje. Léčbu uzpůsobujeme zdravotnímu stavu a požadavkům pacientů.

chci se objednat
Léčba neplodnosti

Diagnostické vyšetření

Našim klientům nejprve provedeme důkladné vyšetření, abychom zjistili příčinu problému a následně můžeme vybrat optimální metodu léčby. V některých případech postačí k odhalení problému maličkost, jindy je postup složitější. Není pravidlem, že je nutné podstoupit všechny níže uvedené vyšetřovací metody.

Vyšetření spermiogramu

Základní diagnostickou metodou plodnosti muže je spermiogram. Rozborem ejakulátu získáme informace o kvalitě spermií. Důležitým ukazatelem kvality spermií je jejich celkový počet, pohyblivost a stavba. Další nedílnou součástí je vyšetření krve určující hladinu tzv. pohlavních hormonů, FSH, LH, testosteronu a prolaktinu. Pro vyšetření spermiogramu a odevzdání spermatu k léčbě IVF, IUI, atd. je třeba dodržet 2 – 4denní sexuální abstinenci. V případě prodělané nemoci se kvalita spermií může zhoršit, a to až na 12 týdnů. Proto je dobré vyšetření opakovat.


Další vyšetření muže je doporučeno na základě výsledků spermiogramu. V případě, že má klient doporučení na vyšetření spermiogramu předepsané od svého praktického lékaře/gynekologa partnerky, je vyšetření hrazeno ze zdravotního pojištění. Vyšetření je ale možné absolvovat i jako samoplátce, viz ceník.

Gynekologické a ultrasonografické vyšetření

Jedná se o vyšetření dělohy (velikost, uložení, pohyblivost, bolestivost) a vaječníků pohmatem.
Transvaginálním ultrazvukem lékař popisuje tvar a velikost dělohy, výšku a kvalitu děložní sliznice, sleduje růst foliklů na vaječnících v různých fázích cyklu, přítomnost cyst a patologických útvarů v malé pánvi.
Cílem ultrazvuku je zjištění předovulačního stavu. V případě potvrzení předovulačního stavu se následně indukuje ovulace jak před intrauterinní inseminací, tak před mimotělním oplodněním.
Ultrazvuková detekce počtu antrálních folikulů- Antral follicle count (AFC) se provádí 2­3. den cyklu ultrazvukovou vaginální sondou a jeho cílem je zjistit počet foliklů do 5 mm v obou ovariích. Normální počet těchto foliklů je 8­14 v každém ovariu. Toto vyšetření koreluje s reaktivitou ovarií na stimulaci a počtem získaných oocytů.

Vyšetření hladiny hormonů - krevní testy

Hormonální profil 3. den cyklu představuje v algoritmu léčby neplodnosti jedno z nejdůležitějších vyšetření. Hormonální vyšetření hormonů FSH (folikulostimulační hormon), LH (luteinisační hormon), E2 (estradiol), PRL (prolaktin) se stanovují 2. - ­4. den cyklu (krvácení) a dle výšky hormonálních hladin je lékař schopen určit typ možné hormonální poruchy, která je příčinou poruch ovulace, a stanovit další léčbu.
AMH (antimulleriánský hormon) je relativně nové vyšetření a stanovuje hladinu hormonu, který je produktem granulozových buněk preantrálních foliklů a je poměrně přesným odrazem ovariální rezervy u neplodných žen. U žen s ovariálním selháním je tato hodnota nízká, u žen s polycystickými vaječníky je jeho hodnota vysoká.

Vyšetření dělohy a vejcovodů – hysterosalpingografie

Toto vyšetření zjišťuje průchodnost či neprůchodnost vejcovodů a zobrazuje tvar dutiny děložní. Provádí se v krátké celkové anestezii, do dutiny děložní je aplikována kontrastní látka. Metoda umožňuje zjistit vývojovou vadu nebo nepravidelný tvar dutiny děložní a některé patologické stavy vejcovodů.

Chirurgické vyšetřovací metody – laparoskopie, hysteroskopie

Tato vyšetření zahrnují přímý pohled do dutiny děložní -  a pohled do dutiny břišní na dělohu, vaječníky a vejcovody.
Laparoskopie s chromopertubací se provádí se v celkové anestezii, do břišní dutiny naplněné CO2 je zavedena optika a tím přímo zobrazena děloha, vaječníky s vejcovody. Při aplikaci kontrastní látky lze zjistit průchodnost vejcovodů. V případě nezvratně poškozeného vejcovodu ho lze během téže operace odstranit.
Hysteroskopie se provádí v celkovém znecitlivění, do dutiny děložní je aplikováno medium (fyz. roztok) a následně zavedena optika. Metoda kromě zjištění vývojové vady nebo nepravidelného tvaru dutiny děložní umožňuje diagnostiku i dalších patologických stavů dutiny děložní, jako jsou endometriální polypy, submukosní myomy, srůsty v dutině děložní (Ashermanův syndrom). Umožňuje i v jedné době endometriální polyp, submukosní myom, synechie (srůsty) či přepážku u vrozených vývojových vad dělohy odstranit.

Genetické vyšetření ženské neplodnosti

V rámci genetického vyšetření se u opakovaných potratů, neúspěšných IVF cyklů, zástav vývoje embryí aj. zaměřujeme na výskyt genetických odchylek chromozómů.

Imunologické vyšetření neplodnosti

Toto vyšetření nepatří mezi základní vyšetření. Zjišťuje protilátky proti spermiím, proti trofoblastu (placentě) a proti obalu embrya (zona pellucida). Moderní laboratoře stanoví i problémy v buněčné imunitě a navrhnou následnou léčbu. 
 

Léčba neplodnosti

Metody léčby neplodnosti

Na základě zjištěných nálezů z diagnostických vyšetření lékař klientům navrhuje nejvhodnější způsob léčby, přičemž je snaha postupovat od metod méně náročných ke složitějším.

Jedná se o sledování vývoje vajíčka pomocí ultrazvukového vyšetření ženy a následné podání léku, který zajistí uvolnění vajíčka z vaječníku. Poté se doporučuje nechráněný pohlavní styk s odstupem 24 – 48 hodin, aby došlo k oplodnění.

Jedná se o alternativu k mimotělnímu oplodnění (IVF) bez hormonální stimulace ženy, kdy cílem je získat alespoň jedno spontánně vzniklé embryo. Sledujeme pouze přirozený růst folikulu (vajíčka) na vaječníku. Při jeho dostatečné velikosti provedeme punkci – odběr vajíčka. Vajíčko se oplodní spermiemi partnera/dárce a vzniklé embryo se po několikadenní kultivaci zavede do dělohy.
Punkce se provádí při krátké anestezii ženy.

Komu je nativní cyklus určen?

Nativní cyklus je určen ženám, které z různých důvodů nechtějí podstoupit hormonální stimulaci, pro ženy, které již nemají nárok na IVF cyklus hrazený zdravotní pojišťovnou či ženám, které špatně reagují na stimulaci.

Bez hormonální stimulace, při které jsou procesy zrání vajíček přesně řízené, se zvyšuje riziko, že vajíčko odsajeme v nesprávný čas a nezískáme ho tedy v ideální kvalitě. Při klasické hormonální stimulaci běžně získáme větší počet vajíček, a pokud se některé z nich neoplodní nebo se vzniklé embryo dále nevyvíjí, je zde stále šance, že z ostatních budeme mít kvalitní embryo k embryotransferu.

V období ovulace ženy se spermie partnera získané zpracováním ejakulátu zavedou speciálním katetrem do dělohy ženy, kde dojde k oplodnění. Jedná se o rychlý a bezbolestný zákrok, který nevyžaduje anestezii. Po zákroku se pacientka může hned věnovat běžným činnostem bez omezení. V případech, kdy není možné použít spermie partnera, lze využít spermie anonymního dárce.
V závislosti na indikaci lékaře se tento typ léčby provádí buď v přirozeném cyklu ženy, nebo s hormonální podporou.

Komu je IUI určena?

IUI je určena párům, kterým se dlouhodobě nedaří otěhotnět přirozenou cestou i přes prokázanou ovulaci u ženy. Příčinou může být mírně zhoršená kvalita spermatu, snížená prostupnost děložního hrdla u ženy, lehčí forma endometriózy, nebo například imunologický faktor neplodnosti.

Jedná se o alternativu IVF cyklu s tzv. minimální stimulací, kdy podáváme nižší množství stimulačních léků, než je obvyklé. Průběh stimulace je pro ženu šetrný a je dobře snášen. Snižujeme tím riziko hyperstimulačního syndromu, zároveň však očekáváme menší počet rostoucích folikulů.

Kdy je minimální stimulace využívána?

Minimální stimulace se používá u žen, kterým hrozí ovariální hyperstimulační syndrom, nebo pokud má žena obavu z hormonální stimulace, dále se užívá například u žen, které trpí syndromem polycystických vaječníků (PCOS).

Při IVF jsou vajíčka ženy oplodněna spermiemi partnera/dárce v laboratorních podmínkách (in vitro). Vajíčka jsou nejprve ženě odebrána po předchozí hormonální stimulaci, poté jsou oplodněna spermiemi partnera/dárce a následně v laboratoři kultivována. Vzniklé embryo je po několika dnech kultivace vloženo do dělohy pacientky.

Odběr vajíček ženy se provádí v krátké celkové anestezii. Zavedení embrya anestezii nevyžaduje.

Komu je metoda IVF určena?

IVF je určena ženám, kterým byla zjištěna neprůchodnost vejcovodů či zánětlivé srůsty, ženám, kterým byla diagnostikována endometrióza, párům se závažným mužským faktorem sterility, párům s imunologickým faktorem sterility, nebo párům, kterým se několik let nedaří otěhotnět a nebyla jim nalezena příčina neplodnosti.
V případě potřeby je možné použít vajíčka, nebo spermie od anonymních dárců.

V tomto programu nabízíme mimotělní oplodnění (IVF) s darovanými spermiemi, mimotělní oplodnění (IVF) s darovanými vajíčky a mimotělní oplodnění (IVF) s darovaným embryem.

Mimotělní oplodnění s darovanými spermiemi

Léčba s využitím darovaných spermií je vhodná pro páry, kde muž podstoupil vyšetření spermiogramu a jeho hodnoty vykazují tak závažné změny, že nezbývá než k oplodnění použít spermie od dárce; nebo muž prodělal sterilizaci a operačně např. metodou TESE již nelze získat žádné spermie; dále kde muž trpí rakovinou prostaty a varlat a nemá k dispozici žádné vlastní zamražené spermie, nebo muž trpí jinými zdravotními problémy, dle indikace IVF specialisty.

Mimotělní oplodnění s darovanými vajíčky (DIVF)

Princip metody spočívá v synchronizaci cyklů dárkyně i příjemkyně. Dárkyně vajíček podstupuje ovariální, příjemkyně pak endometriální stimulaci. Žena, která žádá o léčbu pomocí darovaných vajíček, si může zvolit vhodnou dárkyni podle fenotypových vlastností (barva očí, vlasů, výška, hmotnost). Dále je možné poskytnout informace o krevní skupině dárkyně. Dárkyně podstupuje krátkodobou celkovou anestezii pro odběr vajíček. Zavedení embrya příjemkyni do dělohy anestezii nevyžaduje.

Pro koho je DIVF vhodná? 

Program darovaného vajíčka je díky vysoké úspěšnosti dobrou léčebnou alternativou pro ženy vyššího věku, které mají omezenou možnost otěhotnět ze svých vajíček. Léčba metodou darovaného vajíčka je vhodná také například pro ženy po onkologické léčbě, ženy s genetickým onemocněním nebo pro případy opakovaných neúspěšných pokusů mimotělního oplodnění s vlastními vajíčky (IVF cykly).

Mimotělní oplodnění (IVF) s darovaným embryem

K tomuto typu léčby přistupujeme v případech, kdy muž ani žena nemají dostatečně kvalitní vlastní pohlavní buňky. Páru je nabídnuto vhodné embryo pocházející od anonymních dárců, které je následně vloženo do dělohy příjemkyně. 

Tato metoda spočívá v tom, že vitrifikovaná embrya z přechozích IVF cyklů se rozmrazí a použijí k přenosu do dělohy.

Existují dvě možnosti přenosu embryí:

1. Přenos rozmražených embryí v přirozeném cyklu ženy – při naplánovaném protokolu je sledován přirozený cyklus ženy k naplánování kryoembryotransferu. Používá se u žen s pravidelným cyklem a ovulací a výhodou je téměř nulové užívání hormonálních preparátů.

2. Přenos rozmražených embryí po hormonální přípravě dělohy -  cílem je připravit optimální sliznici v děloze tak, aby byla schopna přijmout zavedené embryo.  Tento protokol se využívá u žen s nepravidelným cyklem, nebo s nízkou děložní sliznicí.  

Nejčastější laboratorní metody pro zvýšení úspěšnosti léčby

Nejčastější laboratorní metody pro zvýšení úspěšnosti léčby

Intracytoplazmatické injekce spermie (ICSI) je laboratorní metoda, při níž je pod mikroskopem vybrána spermie na základě její morfologické charakteristiky a pohyblivosti. Tato spermie je následně pomocí mikromanipulační pipety zavedena do vajíčka, čímž se s výrazně vyšší pravděpodobností, než je tomu u konvenčního IVF, dosáhne oplození vajíčka. Indikací k ICSI je špatný spermiogram (snížený počet spermií nebo jejich nedostatečná pohyblivost), imunologický faktor neplodnosti, horší kvalita a nízký počet získaných oocytů či další důvody v závislosti na doporučení lékaře. V současné době je ICSI v rámci mimotělního oplození dominantní metodou a prakticky zcela nahradila konvenční in vitro fertilizaci.

Prodlouženou kultivací embryí se rozumí kultivace embryí od 8 buněčného stadia až do stadia blastocysty, kterého embryo dosáhne 5. den kultivace.

Prodloužená kultivace napodobuje průběh přirozeného těhotenství, kdy je první dny po oplození embryo dopraveno řasinkovým epitelem sliznice vejcovodu do dutiny děložní, kam se dostává pátý nebo šestý den.

Prodloužená kultivace se může použít jako metoda výběru nejkvalitnějšího embrya. Embrya ve stadiu blastocysty mají vyšší pravděpodobnost implantace (uhnízdění) ve sliznici dutiny děložní.

Embryo Time Lapse Incubator umožňuje kultivaci a zároveň monitoring embryí. Pomocí tohoto revolučního přístroje jsme schopni sledovat embryonální vývoj 24 hodin denně a pořizovat z toho videozáznam tak, aniž by bylo narušeno optimální prostředí.

Kontinuální snímání umožní embryologovi dostatečně posoudit celý vývoj a poskytuje mu dostatek informací, na základě kterých vybere k použití to nejvhodnější embryo. Mezinárodní studie potvrzují, že časosběrné sledování vývoje embryí může pomoci lépe porovnat embrya, která na první pohled vypadají stejně. Taková embrya mohla vyrůst docela odlišně – jedno z nich mohlo mít rovnoměrný buněčný vývoj a druhé ne, což naznačuje jejich zcela odlišné šance na uhnízdění a budoucí těhotenství.

Metoda je obzvláště vhodná v programech s transferem pouze jednoho embrya (e-SET).

V rámci mimotělního oplodnění (IVF) - po zavedení embrya do dělohy, se mrazí všechna zbylá perspektivní embrya. Embrya je možné mrazit ve všech stádiích vývoje, nejčastěji však mrazíme embrya ve stadiu blastocysty. Metodou mražení je vitrifikace. Takto zamražené buňky a embrya mohou být skladovány po mnoho let. 

Můžeme mrazit také ženské a mužské pohlavní buňky (spermie a vajíčka) například před léčbou, během níž hrozí poškození pohlavních buněk z účinku léků či ozáření.

Možné je také zamražení pohlavních buněk z osobních důvodů, například pokud žena/muž nemá partnera a svá vajíčka/své spermie si chce nechat zamrazit v rámci zachování plodnosti pro pozdější použití. Toto uchování pohlavních buněk nazýváme Social Freezing. 

.

Ke zvýšení úspěšnosti používáme i tyto metody

Preselekční intracytoplasmatická injekce spermie (PICSI) je modifikace metody ICSI, kdy je před fertilizací vybrána zralá spermie na základě vazby na hyaluronan. Tento proces simuluje vazbu spermie na vajíčko, ke které dochází během spontánní koncepce v těle ženy (in vivo). Nezralé spermie tuto schopnost nemají.

Magneticky aktivované třídění buněk (MACS) je nová neinvazivní metoda výběru spermií podle jejich funkčního stavu. Metoda MACS umožňuje upravit vzorek spermií tak, aby se zvýšila šance úspěšného umělého oplodnění. Spermie s poškozenou DNA se pomocí této metody zachytí a odstraní.

Čipy pro selekci spermií (Fertile a Fertile Plus) nabízí alternativní šetrnější metodu zpracování spermií pro jejich další použití v metodách asistované reprodukce IUI, IVF a ICSI. Takto vybrané spermie vykazují lepší pohyblivost, morfologii a jsou vystaveny menšímu působení negativních volných radikálů. Především ale díky této metodě dokážeme vybrat spermie s nejméně narušenou DNA. Při použití takto zpracovaných spermií pro oplození vajíčka vzrůstá šance na vznik zdravého embrya bez genetických abnormalit.

V současné době se asistovaná reprodukce potýká s trvalým nárůstem věku párů, které zatouží po prvním potomkovi. Tato skutečnost se podstatně odráží v kvalitě genetického základu embrya a prognóza úspěchu IVF je obvykle nižší, než je tomu u mladších párů. Takovým párům a obecně párům, kterým se opakovaně nedaří otěhotnět, opakovaně potrácejí, mají abnormální parametry spermiogramu u partnera apod., je k dispozici tzv. preimplantační genetický screening.

Pomocí této metody je určena genetická informace embrya ještě před zavedením do dělohy. Vlastnímu genetickému vyšetření předchází odběr hrazený ze zdravotního pojištění.  V některých případech je neplodnost páru způsobena konkrétním genetickým onemocněním či chromozomální abnormalitou. V těchto případech je důležité cíleně navrhnout vhodnost preimplantačního genetického vyšetření embryí, které umožní vybrat k transferu pouze zdravé embryo, které si toto genetické onemocnění nenese.

Před implantací (uhnízděním) musí blastocysta opustit ochranný obal. Tento přirozený proces se nazývá hatchingem (líhnutím). V některých případech je tento přirozený mechanismus narušen a v tomto případě je přínosem provést asistovaný hatching.

Asistovaným hatchingem rozumíme umělé narušení zevního obalu embrya. Současná laserová technologie dokáže šetrně ztenčit obal embrya, popřípadě ho zcela narušit. Provádí se u embryí, která mají zesílený zevní obal (zona pellucida hardening).

Mikrochirurgická aspirace spermií z nadvarlete (MESA) a extrakce spermií z tkáně varlete (TESE) - MESA či TESE je indikováno v případě, kdy v ejakulátu nejsou opakovaně nalezeny žádné spermie. Příčinou může být překážka ve vývodných kanálcích spermií na úrovni nadvarlat nebo snížená tvorba spermií ve varlatech. Porucha může být buď vrozená, nebo získaná během života.

Během chirurgického výkonu MESA je provedena punkce obsahu kanálků nadvarlete. Jestliže nejsou spermie v kanálcích nadvarlete nalezeny, přistoupí se k odběru vzorků tkáně varlete a následně k extrakci spermií z tkáně varlete metodou TESE.

EmbryoGlue je speciální tkáňové médium, které se používá při embryotransferu. EmbryoGlue zvyšuje šanci na přichycení a zahnízdění embrya v děloze. Obsahuje hyaluronan, albumin, sacharidy a aminokyseliny. Aktivní látky embryo také chrání a vyživují.

Jednou ze skrytých příčin snížené plodnosti muže je narušená integrita chromatinu spermií (genetická informace obsažená ve spermii porušená). V okamžiku oplození nese spermie do vajíčka geny, které jsou nezbytné pro další vývoj embrya. Poruchy těchto genů výrazně ovlivňují reprodukci mužů tím, že snižují pravděpodobnost oplodnění vajíčka a v případě těhotenství zvyšují pravděpodobnost potratu.

Jedná se o test fragmentace DNA spermií. Zachování celistvosti DNA ve spermiích je důležité pro správné fungování genů. Spermie s poškozenou DNA je sice schopná oplodnit vajíčko, ale důsledkem může být neschopnost embrya unízdit se v děloze nebo spontánní potrat.

Jedná se o vyšetření spermií - test oxidativního stresu. Oxidativní stres má negativní vliv na funkci spermie. Snižuje schopnost oplodnění vajíčka a zhoršuje vývoj embrya. Může vyústit až ve fragmentaci DNA spermie. V případě oxidativního stresu lze úpravou životního stylu kvalitu spermií zlepšit.

nahrávám...